Analýza 17. listopadu 1989

Analýza 17. listopadu 1989 – kritický text Miroslava Dolejšího – jednoho z největších českých myslitelů 20. století, který zemřel takřka v zapomnění. A to zcela neprávem...

Analýza 17. listopadu 1989

Letošní 25. výročí takzvané „Sametové revoluce“ je ideálním okamžikem, kdy z této události definitivně strhnout bahno mýtů, legend a báchorek, z něhož porevoluční garnitura uplácala golema „jediné a nedotknutelné oficiální pravdy“. Tomuto účelu nemůže lépe posloužit žádný jiný materiál než opětovně vydaná, s originálním strojopisem porovnaná a opravená Analýza 17. listopadu 1989 od Miroslava Dolejšího.

Tato publikace jejímu autorovi vzdává hold zveřejněním vzpomínek jeho přátel i tří porevolučních, nicméně stále aktuálních rozhovorů – dnes možná ještě více než tehdy. Knihu pak uzavírá dechberoucí analytická úvaha „Úpis pro budoucnost“, po jejímž přečtení nikdo nemůže pochybovat o tom, že Miroslav Dolejší patřil mezi největší české myslitele 20. století.

Kritičtější náhled na Analýzu podává Tomáš Pecina. Disident a politický vězeň Jiří Wolf čtenáře seznamuje s odvrácenou tváří „Charty vyvolených“ i samotného Václava Havla: alkoholismus, obžerství, systematické rozkrádání peněz určených pro vězně, zákeřnost, amorálnost, spolupráce s StB – to je druhá tvář slavné Charty 77, o které se povinně mlčí.

 Publikace přináší též řadu pikantérií – například o filmu tajně pořízeném StB, na němž Václav Havel souloží se 13letým chlapcem, se zaručeně nikde jinde nedočtete...

Miroslav Dolejší (1931–2001) byl český politický vězeň, disident a publicista. Proslavil se jako autor statě Analýza 17. listopadu 1989, podle které byla sametová revoluce předem dohodnutým předáním moci mezi komunistickými tajnými službami a špičkami disentu. Vyučil se strojním zámečníkem v SONP Kladno. V roce 1951 byl z politických důvodů vyloučen ze studia vyšší průmyslové školy strojní. Za vyvěšení britské vlajky v klubovně ČSM byl odsouzen k 23 rokům vězení, na svobodu se dostal teprve při všeobecné amnestii v květnu 1960. V roce 1977 byl odsouzen znovu na jedenáct let vězení za údajnou špionáž. V roce 1985 byl propuštěn kvůli podlomenému zdraví. Byl to pravděpodobně nejdéle trestaný politický vězeň komunistického režimu v Československu. Po roce 1989 byl postupně rehabilitován v obou případech svého věznění a stal se členem nově konstituované Konfederace politických vězňů a pracovníkem Federálního ministerstva vnitra. Ovšem již záhy po vydání Analýzy čelil mnoha defamačním a dezinformačním štvavým kampaním. Přesto neustával ve své publicistické aktivitě, známá je řada jeho článků z Týdeníku Politika a množství úvah, studií, brožurek a menších spisků. V roce 1991 pod pseudonymem Robert Helebrandt vydal Protokoly sionských mudrců pod názvem Knížata zloby. Vydání spisu bylo stíháno jako projev antisemitismu. „Protože politická reprezentace nepřistoupila na věcnou diskusi, považovala za náhradu zdiskreditovat autora. Byl jsem postupně označen za fašistu, antisemitu, člověka duševně chorého a nakonec zatrpklého, protože se mi nedostalo vysokého postavení (přestože bylo všeobecně známo, že jsem o žádné neusiloval a nabídky jsem odmítal),” napsal k tomu Dolejší 8. srpna 1991 v Týdeníku Politika. Zemřel o deset let později v Praze, 26.června 2001.

Počet stran
192

Vazba
brožovaná (V2)

Rozměry
135x205

Hmotnost
232 g

Vydáno
13. 11. 2014

Záložka
ne

ISBN
978-80-88021-01-8