Časopis Radix 8: Konec mýtu o virech

Po čtyřech letech od největšího medicínského podvodu v dějinách lidstva zvaného „COVID-19“ by se mohlo zdát, že otázka „virů“ a „pandemií“ byla již definitivně uspokojivě vyřešena. Omyl. Ačkoli tzv. „anticovidový“ odpor všech barev a odstínů odvedl v akutní fázi tehdejšího sanitárního teroru v zásadě záslužnou práci a zabránil (prozatím) nejhoršímu, zdaleka není vyhráno. Pandemické hry se mohou kdykoli vrátit. I když třeba v jiné inscenaci, s jinými herci, jinými kulisami a nosným příběhem.

Nikoli však pouze proto, že se globalgauneři svého mocenského nástroje v žádném případě nevzdali – viz mediální strachokampaně posledních měsíců: „ptačí chřipka“, „černý kašel“, „opičí neštovice“, ale i osvědčený „covid“. Ovšem zejména a především proto, že naprostá většina současníků stále věří na viry, které způsobují nemoci. Je to sice paradox, ale právě tato víra spojuje jak zarouškované covidisty s padesáti dávkami, tak (bohužel stále ještě) velkou část anticovidistické fronty, která do značné míry ustrnula v povrchní kritice „přiměřenosti opatření“ a „uspěchaném vývoji vakcín“, aniž by si položila – a čestně zodpověděla – ty nejzákladnější otázky, od nichž se odvíjí všechno další: Kde jsou důkazy, že tělesné stavy, kterým říkáme „virová onemocnění“, způsobují viry? Kdo, kdy a jakým způsobem zdokumentoval, jak tyto viry vypadají a co přesně (+ jakým mechanismem) v těle člověka způsobují?

Radix 8 na tyto otázky jednoznačně odpovídá. Čtenáře provede historií jednoho z nejpodvodnějších pseudovědeckých oborů, jaké lidstvo dosud vymyslelo. A sužovalo. Na podkladě nezpochybnitelných faktů ukážeme, jak virologové nejdřív klamali sami sebe a pak i všechny ostatní. Jak vlastně nikdy pořádně nevěděli, co dělají, a když už něco dělali, tak proti veškerým zákonům vědy, logiky a koneckonců i samotné Přírody. Proč? Protože velmi brzy zjistili, anebo to v počátcích přinejmenším tušili, že jakkoli nesmyslná a bezvýsledná honba za neviditelnými původci zdravotních potíží dokáže zajistit respekt, uznání, slávu, a tím i to, co chce každý člověk mít – peníze. Během krátké doby tak z původně jistě dobře míněných akademických debat o příčinách nemocí vznikl gigantický nadnárodní konglomerát „vědců“, lékařů, byznysmenů a politiků, kteří velmi rychle pochopili, že „viry“ dokáží být vynikajícím nástrojem na generování peněz a moci.

Obecně se sluší nepředjímat, nic lacině neslibovat a ponechat výlučně na čtenáři, jak se získanými informacemi naloží. V daném případě je však dovoleno, ba skoro až povinnost udělat výjimku. Když totiž domyslíme důsledky – které vnímavému člověku nezbyde než vyvodit, bude­‑li číst s porozuměním –, pak má obsah tohoto čísla bez jakéhokoli přehánění potenciál změnit dotyčnému doslova z hodiny na hodinu zásadním způsobem život. Garantovaně v tom nejpozitivnějším smyslu slova: navždy ho opustí strach z nákaz a nemocí, které neexistují; přestane si ničit zdraví jedy vydávanými za „léky“ a pojem „kvalita života“ u něj nabyde zcela nového rozměru.