Kljosov: DNA genealogie díl 4.: Česko a Slovensko.

Kljosov: Na začátek si vysvětlíme, jaký je rozdíl mezi haploskupinou a haplotypem. Haploskupinu můžeme přirovnat k obálce pasu. Všichni Rusové mají jeden druh obalu svého pasu červené barvy – v tomto smyslu mají všichni stejnou haploskupinu. Každý z těchto pasů s červenou barvou má ještě své číslo. Konkrétní číslo pasu je haplotyp. Když berete obal pasu spolu s jeho číslem, tak se jedná o unikátní kombinaci. Samotné číslo vašeho pasu se může nacházet i jinde – ve Francii, Holandsku… Barvu obalu pasu tam ale mají jinou. V dokumentech je proto vždy důležité občanství (barva pasu, tedy haploskupina) a číslo pasu (haplotyp). Haploskupina je obecná charakteristika skupiny – R1a, R1b… Kromě toho existují haplotypy, což jsou unikátní kombinace mutací.

DNA strom haplotypů Čechů a Slováků rodu R1a © FOTO : ANATOLIJ KLJOSOV

Nyní k tématu. Pokud hledíte na schéma (obrázek výše - red.), tak vidíte, že zprava jsou zcela oddělené větve, které nejsou smíchané s levou částí. To zprava je to, co je u Čechů a Slováků nejvýraznější. To jsou západoslovanské větve. Jedna z nich se tak i nazývá: Západoslovanská. To je ta nahoře vedle té dlouhé čáry a několik dole různých západoslovanských plemen. Ty měly jednoho předka u jedné větve a jiného společného předka u jiné větve. Jsou to ve své podstatě příbuzní, kteří vytvořili různé větve. Uprostřed schématu je velká evropská větev. Ta je slovanská, ta dosáhla do Evropy. Té je hodně u Čechů a Slováků, zvláště ale u Čechů. Dále je ale i v Německu, hlavně ve východním Německu, Rakousku, a trochu je možné jí nalézt v Evropě. To je to, co se týká původu Čechů a Slováků. To jsou jejich západní větve. U Rusů jich je málo, asi jen 20 %. U Čechů a Slováků jich je většina.

A co ty ostatní části schéma?

To, co je zleva, jsou zajímavé věci. Tam se nacházejí čtyři hlavní karpatské větve. Jižněkarpatská, Západokarpatská, Východokarpatská, Severokarpatská. To vše jsou oficiální názvy. Ty mají indexy, nacházejí se v katalozích a jsou poměrně dobře prostudované. Při mé činnosti s nimi poměrně hodně pracuji. Mají jasné charakteristiky.

Když toto všechno říkám, tak to nejsou prostě slova. V DNA existují velmi konkrétní údaje, podle nich můžeme konkrétně říci, že vy jste ze Západokarpatské větve, vy zase z jiné, například Východokarpatské větve. Tak je možné popsat každého člověka, najít všechny jeho příbuzné a vidět, kde všichni tito příbuzný žijí – někteří žijí ve Španělsku, někteří v Holandsku, někteří na Britských ostrovech a tak dále.
Celé toto schéma je pouze jeden rod – R1a.

Tím ale nejsou Češi a Slováci omezení. Mají ještě i jiné, západnější větve. Větve, které jsou nejvýraznější ve střední Evropě a na Britských ostrovech. Dále větve jižních Slovanů – dunajských, těch je poměrně hodně, hlavně u Slováků.

Jsou lidé na území Česka a Slovenska z pohledu genetiky nerozlišní?

Celkově vzato je zajímavé, že Češi jsou o mnoho méně Slované než Slováci. Intuitivně je to i tak jasné. Na úrovni intuice jsem to cítil, když jsem byl v Československu, a ono ještě bylo Československem. Byl jsem i v Bratislavě, i v Praze, i v Nitře, ve Vysokých Tatrách. Jedná se o to, že u Čechů se nachází více západoevropských větví, kdežto u Slováků je více slovanských větví. Je zajímavé, že mezi nimi je poměrně jasný rozdíl. Jinak řečeno, politické hranice států se nevytvořily jen tak samy od sebe. Politické hranice jsou odrazem jisté rodové reality. Takových případů není málo. Často to vypadá, že hranice se vytváří prostě jen tak, jak se to rozhodlo, a hotovo. Ve skutečnosti tam ale je hluboký rozdíl mezi lidmi v rovině jejich původu.

A to se projevuje v potřebě žít spolu v jednom státu…

Nemyslím, že se jedná o potřebu. Je to ale fakt. Před tisíci lety šly kmeny, šly tisíce let. Šly odděleně jeden od druhého. Za tyto tisíce let u nich vznikaly normy chování, víra, pravidla chování ke starším či k mladším, pohřební obřady, kultura… Tisíce let prostě jen tak neprojdou mimo. Za tyto tisíce let se vytvářela jistá mentalita. Když v daném případě přišly do Evropy, tak kmen, jak žil spolu, tak v tom i nadále pokračoval.

Nehledě na to, že se lidé pomalu „rozpouští“, stěhují, padají do zajetí, stávají se otroky a někam je prodávají – bohužel, podobných událostí bylo dost. Jádro kmene ale zůstává. K údivu všech, když nyní bereme archeologické kultury a zkoumáme, jaké mají DNA, což dnes můžeme dělat, tak se ukazuje, že jak lidé na jednom místě v dávné minulosti žili, tak i nadále žijí. To je podivuhodné, to si nikdo neuměl přestavit. Pokud to není vyloženě potřeba, tak se lidé nestěhují. Mentalita zůstává podobná, pravidla života zůstávají podobná.

Vy říkáte, že Češi jsou o mnoho méně Slované než Slováci. Pokud se podíváme zpět, tak Češi i Slováci mají společného předka – R1a – a pouze poté, co Češi migrovali do střední Evropy, tak se jejich DNA začalo proplétat s jinou DNA. Je to tak správně?

Ne tak docela. Tam, kde nyní žijí Češi, to není území, kam migrovali pouze z jedné strany. Tam paralelně migrovali i z jiných stran. Není to tak, že někdo je tam z titulu a ostatní jsou druhořadí. Všichni jsou rovnoprávní.

Dunajští Slované migrovali z jihu do oblasti dnešního Česka a Slovenska. Lidé kultury zvoncových pohárů, jak je nazývají archeologové, přišli ze západu. A R1a přišli z východu. Oni spolu vytvořili bratrstvo. Tak už to ale je, že nejvíce tam (na území Československa – red.) je R1a. Přibližně třetina v Česku a více než 40 % na Slovensku jsou lidé R1a. Ti ale nutně nemuseli přijít z východu. Východní Německo je také R1a. Pokud se podíváte na názvy měst, hlavně ve Východním Německu, tak tam je mnoho slovanských názvů.

Je podivuhodné, že na území Německa probíhá hranice. Ze západní strany R1b a z východní strany R1a.

Máte na mysli Západní Německo (NSR) a Východní Německo (NDR)?

Ano. Tam se také vytvořila hranice, respektive byla po 2. světové válce vytvořena. Ti, kdo to dělali, nějakým způsobem uhodli, že z jedné strany jsou západní lidé a z druhé strany jsou lidé východní. Na mapě je to skutečně jasná hranice, jež mezi nimi prochází. Na východě se nacházejí germanizovaní Slované, poněmčení Slované! Ti ve svém nitru podle všeho zůstali Slovany. Právě proto je mezi nimi takový rozdíl i v ekonomice, i v chování, ve vztahu k životu. Mnohokrát jsem v Německu byl – i na východě, i na západě. Měl jsem možnost to pozorovat. Není tajemstvím, že ti lidé se od sebe velmi liší.

Pokud se podíváme do Pobaltí – Pobaltské Slovany se dlouho pokoušeli donutit ke křesťanství. Ti ovšem nechtěli, proto mnoho z nich zemřelo. Jestli jste četli Puškina, kdy píše: „…loďka pluje okolo ostrova Bujana (Bujan) do slavného císařství Saltana.“ Ostrov Bujana je ve skutečnosti ostrov Rujána, který se nyní jmenuje ostrov Rügen. Nalézá se v dnešním Německu. Na tomto dostatečně velkém ostrově žili Pobaltští Slované. Můj dobrý přítel, který nedávno umřel, umělec Glazunov, mi říkal, že když byl na tomto ostrově, tak tam němečtí archeologové kopali. On k nim přišel a ptal se jich, co našli. Řekli mu: „Tady je až do morku kostí všechno slovanské.“ A tak to skutečně je!

Můžeme z těchto poznatků udělat nějaký závěr pro dnešní dobu?

Rozhodně. Když se mě lidé v Rusku ptají, zdali budeme žít se Západem spolu, tak říkám, že jen těžko. Před těmi rozdíly v mentalitě nikam neutečete. Mentalita je jiná.

Na Západě platí primát zákona. V Rusku ale platí primát spravedlnosti. Když Rus považuje nějaký zákon za nespravedlivý, tak ho jednoduše neplní. Na Západě spravedlnost nijak zvláště nefiguruje, protože tam mají zákon. V Rusku je více duchovnosti, více se rozmýšlí, lidé reflektují své chování, zamýšlejí se nad tím, kam jdou. Na Západě nikdo nijak zvláště nerozmýšlí – dodržuj zákony, hodně pracuj, plať daně a bude s tebou všechno v pořádku. Duchovnosti je na Západě také méně, nehledě na to, že lidé chodí do kostelů. V tomto případě se ale jedná více o etiku než o duchovnost.

Hranice mezi R1a a R1b tedy prochází mezi Západním a Východním Německem, dále prochází Českem, Rakouskem a dále na jih.

Ano, říkáte to správně. Hranice je velmi jasná. Probíhá od Jaderského moře nahoru po Baltské moře. Prochází přes bývalou Jugoslávii, která je od této hranice na východ. Prochází přes Rakousko, dělí Německo jasně na západní a východní. Co se týče Česka – není žádná jiná slovanská země, kde by se nacházelo tolik R1b.

Česko je tedy na západ od této hranice?

Česko je spíše na západ od této hranice, někde na jeho území prochází hranice. Slovensko je na hranici s Rakouskem. Bratislava je na druhém břehu Dunaje, kde probíhá hranice. Zprava je většina R1a, zleva (ze západu) je většina R1b.

Tato hranice se drží již 5000 let! Teď se ale začíná lámat. 5000 let se držela. Nyní již Česko padlo, Polsko padlo, Ukrajina padla. Tlak ze strany R1b byl vždy. Byl i v době Římského impéria. Římané ale tuhle hranici nedokázali překročit. Dále se snažil tuhle hranici překročit Napoleon, Karel XII., Hitler. Pokusů nebylo málo. R1a se ale drželi. Nyní ale globalizace, internet a další věci hrají svoji roli. Západní způsob života začíná silně tlačit. Zde, i pokud nejste R1b, začíná západ vítězit na těchto slovanských územích.
Rusko se nechce dát, a to přirozeně vyvolává jisté podráždění Západu. Rusům v tom překáží jejich touha po spravedlnosti. Z materiálního hlediska nikdo není proti, ale ne na úkor spravedlnosti.

R1a, R1b - odkud pocházejí?

Zde je nejdříve potřeba si vysvětlit rozdíly mezi muži a ženami. Ženy přicházejí k mužům, mění příjmení a žijí na novém místě s mužem. Muži žijí na jednom místě. Já mám vlastní vesnici v Kurské oblasti – Kljosovku. Když jsem tam bral lidem DNA, tak mají všichni stejnou jako já. Už 400 let od založení obce žijí na jednom místě – muži. Na rozdíl od dívek, které přicházejí na svět a následně jako nevěsty odcházejí do jiné vesnice. Z jiných vesnic přicházejí dívky do této vesnice. Ženy tedy točí kolotoč po celém území. Muži ale žijí na místě. Proto obyčejně hovoříme o mužských rodech, jelikož ženské rody jsou rozmazané tenkou vrstvou po celé Evropě.

Ženské DNA je prakticky stejné i v Česku, Finsku, na Slovensku, ve Francii, Španělsku. Po celé Evropě prakticky jedno a to samé. Mužské je ovšem velmi rozdílné. Z toho důvodu je mužské DNA záchytným bodem pro studium historie.

Záchytným bodem při studiu DNA genealogie jsou tedy mužské rodové linie.

Ano. Vyšlo najevo, že po celé planetě je jen 20 hlavních rodů. Tyto rody jsou nazývány indexy od A do T. Všechny tyto rody se rozcházely – vytvářely vlastní rodové stromy. V základu každého z těchto rodových stromů je jejich index. Tyto rodové stromy jsou od sebe oddělené. DNA prochází jen po svém stromu. Celkově je tedy 20 DNA stromů. V nich probíhají nezvratné mutace. Jakmile jednou mutace DNA vznikla, tak se dále kopíruje jako na kopírce. Stejně tak se kopíruje i každá další mutace.

Když se začalo se studiem těchto stromů po celé planetě, začaly vznikat velké katalogy. V nich se nacházejí desítky tisíc mutací (příznaků). Všechny byly zaregistrovány, dostaly indexy. Jakmile se u vás identifikují příznaky (mutace), tak se hned můžete podívat do katalogu a je jasné, k jakému stromu patříte. Tam se můžete i dozvědět, kdy tento strom poprvé vznikl. Podle těchto mutací je možné vše zjistit.

Pojďme se vrátit k rodu R.

Existuje tedy 20 indexů – od A do T. A jsou principiálně ti nejstarší. Následuje B, C, D,… R je jedna z nejmladších. Jedná se o rody, také se označují jako haploskupina – rod je skupina potomků, která pochází od jednoho společného předka. Stejně tak v DNA genealogii. Celá haploskupina R pochází od jednoho společného předka. Když se tento kluk narodil před mnoha tisíci lety, tak se u něho objevila mutace, jež následně přešla na jeho potomky, jeho syny. Po mužské linii se následně tato mutace předávala.

Jedná se o mutace chromosomu Y, to je mužský pohlavní chromosom. Ten se předává pouze od otce k synovi. Tak se tisíce a desítky tisíc let předává stejný soubor mutací, plus se ještě objevují nové a nové. Rod R vznikl před přibližně 36 000 lety podle všeho na jižní Sibiři, protože tam našli staré vykopávky. Na Sibiři, na Bajkalu našli kostru starou 24 000 let z rodu R. U někoho z rodu R se objevila mutace, tak vznikl R1, u tohoto R1 se opět v průběhu tisíců let objevila nová mutace – R1a. Jinou mutaci, která vznikla v tom samém rodu, nazvali R1b.

Pojďme si to, prosím, ještě jednou celé zopakovat!

R1a, R1b – nad nimi stojí R1, nad R1 stojí R, nad R stojí mutace P, a tak dále. Je to zcela jasná hierarchie. V rámci této hierarchie je možné snadno vidět, kdo od koho pochází. R1a byl jeden ze synů R1. Rovněž R1b byl synem R1. Mezi těmito dvěma je rozdíl přibližně 4000 let. Takže není fakt, že to byli bratři a žili jeden vedle druhého ve stejné době. Mohli jeden od druhého odejít na velkou vzdálenost. Vypadá to ale tak, že oba pocházejí z jižní Sibiře.

R1a i R1b nezávisle jeden na druhém přišli do Evropy. Něco je z jejich místa, kde bydleli, vyhnalo. R1a přišli na Balkán. Nejstarší R1b se našli na Dněpru na Ukrajině, 10 000 let staré. R1a také našli na Ukrajině, ale na jiném místě, 10 600 let staré. Nebyli ale spolu, protože měli naprosto jiné jazyky. Z jazyku R1a se ve výsledku stal indoevropský jazyk. Jazyk R1b je jazyk, který se zachoval u Basků ve Španělsku a Portugalsku. To není indoevropský jazyk. Všude, kde procházeli R1b, byl neindoevropský jazyk – i kavkazské jazyky, Mezopotámie. Následně se z nich stali Baskové, poté odjeli na Britské ostrovy. Jazyky u nich nebyli indoevropské.

Tak vznikly R1a a R1b.

Řekl jste, že R1a i R1b něco vyhnalo z místa bydliště a následně dorazili do Evropy. Kdy to bylo?

Hlavní vlna R1b přišla do Evropy před 5000 lety. R1a přišli do Evropy dávno před R1b, přibližně před 10 000 lety. R1a zůstalo po Evropě málo, ale vidíme je, ony potomky nejstarších větví. Pokud se podíváte na strom, tak na něm číslo 1, větev, z níž následně všechno ostatní vyrůstá, je potomek nejstaršího Čecha, kterého se podařilo najít. Jeho mutace vznikla před 13 000 lety (R1a). Těmto mutacím se říká „snip“ – z anglického SNP (single-nucleotide polymorphism). To je nejstarší snip tohoto stromu starý 13 000 let. R1a jako takový vznikl před 24 000 lety.

R1a přišli do Evropy dávno. Následně přišla hlavní vlna R1b, přišla na Pyreneje – Španělsko, Portugalsko – asi před 5 000 lety. Tam byla poprvé nalezena kultura se zvoncovitými poháry. Tito lidé začali poměrně rychle pronikat do kontinentální Evropy a osídlovat ji.

Jak ale R1b mohli hladce pronikat od Evropy a osídlovat ji, když už tam tisíce let žili R1a?

Podle všeho se jednalo o genocidu. V Evropě zemřeli prakticky všichni původní obyvatelé. Proto, když nyní nacházíme pohřbená těla a zkoumáme jejich DNA, tak zjišťujeme, že tito lidé již dávno nežijí. Všichni zemřeli. A ti, kteří dokázali přežít, ti nemnozí začali utíkat na periferii Evropy. Jedni utekli na Britské ostrovy, další do Skandinávie, třetí na Ruskou rovinu, další do Malé Asie. V Evropě prakticky nikdo nezůstal, pouze R1b, jež osídlili celý kontinent. Jejich potomci jsou Anglosasové, kteří se tváří, že o ničem neví! Všechno ale moc dobře ví, genocida totiž není politicky korektní. To není hezké, ale je to fakt. Evropa byla prakticky zničena. To mimochodem historikové už dávno znají, označují to za smrt staré Evropy. Oni jen nevěděli, že to udělali R1b.

Když R1b začali všechny vraždit, R1a utíkali z Evropy na Ruskou rovinu. Díky tomu přežili. Někteří zůstali, ale jiní pokračovali dále na východ. Ti, kdo šli dále na východ, byli Árijci – podle všech informací se jednalo o mutaci s katalogovým indexem Z645. Podle informací lingvistů se árijské jazyky – indoevropské jazyky – začaly rozcházet na oddělené větve. A skutečně, tito R1a se začali rozcházet na oddělené větve. Tito Árijci z Ruské roviny odešli do Indie, kde se stali indickými Árijci. Odešli do Íránu a stali se íránskými Árijci. Dále z Ruské roviny přešli přes Kavkaz, Mezopotámii a Sýrii a stali se metonskými Árijci. Všechny tyto termíny historici znají. Mimochodem, mezi Araby je nyní až 12 % R1a. To jsou potomci těch Árijců, kteří odešli na Blízký východ. R1a se aktivně rozšířili po celé Eurasii.

To znamená, že předci Čechů a Slováků jsou ti, kteří zůstali a na rozdíl od svých bratrů a sester nikam daleko nešli!

Ano. Jedna skupina zůstala a nikam nešla. A právě to jsou prapředci budoucích Čechů a Slováků. Mají své vlastní indexy. Árijci R1a Z645 přišli na Ruskou rovinu a před 4900 lety u nich vznikla nová mutace Z280. To je i moje mutace – Z280. Oni jsou moji přímí předci 4900 let staří. Polovina etnických Rusů má buď Z280, nebo západoslovanskou mutaci M458, ta se vytvořila v Bělorusku a Polsku, kde do značné míry zůstala. Poláci jsou hlavně M458 – Západní Slované. Území, na které se tito lidé rozšířili, obsahovalo i Česko a Slovensko.

Šířili se i dále. Rozšířili se do Pobaltí, stali se z nich Pobaltští Slované (R1a Z280), rozšířili se na jih do oblasti Dunaje (R1a Z280). Ti, kteří odešli do Indie, do Íránu a část Kavkazu, ti jsou Z93. Proto, když koukáme na mutace mezi nejvyšší indickou kastou, tak se vždy jedná o R1a Z93.

Když analyzovali bráhmany, ti mají 98 % Z93. To znamená, že to jsou lidé, kteří přišli z Ruské roviny. To jsou bratři Z280. Když začali hledat, zdali tito bráhmani mají R1b, tak ani u jednoho ze 367 zkoumaných lidí nebylo R1b. Oni (R1b) nejsou Árijci. Západní Evropané nemají k Árijcům vůbec žádný vztah. R1b jak byli na západě, tak tam i zůstali, nikam daleko nešli. Například na Britských ostrovech – Irové jsou téměř na 90 % R1b, Angličané téměř na 90 % jsou R1b. Skotové jsou přibližně na 65 % R1b kvůli tomu, že k nim dorazili Vikingové a tím je rozředili svým R1a. Ve Španělsku je to stejné, tam je asi 70 % R1b. Baskové jsou téměř z 90 % R1b. Ve Francii je 60 % R1b. Belgie 60 % R1b. Průměrně je po Evropě 60 % R1b.

Tak došlo k rozdělení. R1a zůstali na východě – Polsko 56 % R1a, jestli si dobře pamatuji. Bělorusko 52 % R1a, Ukrajina 44 % R1a, po Rusku je průměrně 48 % R1a, na jihu Ruska dosahuje úroveň R1a až dvou třetin.

A jaké jsou proporce R1a v Česku a na Slovensku?

V Česku je 33 % mužů R1a. Na Slovensku je 42 % mužů R1a. Přičemž i v Česku i na Slovensku se jedná o M458, ne o Z280 jako u Rusů, jak jsme si ukazovali výše. U M458 jsou dvě podvětve, první jsou Západní Slované a druhá evropští. Proto jsem dříve říkal, že jsou Češi méně Slované než Slováci. Máte méně R1a, 42 % oproti 33 %. A pokud budeme koukat na západoslovanskou větev (podvětev), tak u Slováků jich je čtyřikrát více než u Čechů. Mezi Čechy jsou hlavně evropské větve R1a.

R1b je mezi Čechy 28 %. Tak vysoké množství R1b se nenachází v žádné jiné slovanské zemi. Obyčejně je mezi Slovany 5-6 % R1b. Zmíníme v této souvislosti ještě Polsko, kde jich je 13 %. Mezi Slováky je R1b také hodně: 15 %.

Třetí největší skupina jsou u Čechů jižní Slované – Dunajští Slované. Těch je mezi Čechy pouze 8,5 %, mezi Slováky je jich 16 %.

To znamená, že podle všech tří největších haploskupin Slováci směřují více ke Slovanům, kdežto Češi spíše k centrální a západní Evropě. Kromě toho mají Češi a Slováci ještě desítku dalších malých skupin, které jsou početně mezi Slováky a Čechy přibližně stejně silné. Například skandinávská haploskupina, těch je mezi Čechy 8 % a 7 % mezi Slováky. J1b, které je hodně v Řecku, té mají Slovensko a Česko stejně: 6,5 %. Kavkazská haploskupina G, jež se vyskytuje nejvíce na Kavkazu. Té je v Česku 5 % a na Slovensku 4 %. Další skupinou je J2, to je Blízký východ, hlavně Arabové a Židé. Těch je 4 % mezi Čechy a 2 % mezi Slováků. Tyto skupiny označujeme za „turisty“ nebo také za „návštěvníky“. U nich je jasné, že se nejedná o původní skupinu.

Mají tyto informace k dispozici historikové?

Ve skutečnosti vzniká následující otázka: Vidíme, že Češi jsou na základě svého původu méně Slované než ostatní. Principiálně jsou ale Slované ti lidé, kteří hovoří slovanskými jazyky. V tomto případě i Češi i Slováci hovoří těmito jazyky. Proto z pohledu lingvistiky jsou oba národy slovanské stejnou měrou – západní Slované. Když říkám Slované méně, Slované více, tak mám na mysli původ, a ne jejich jazyk.

Z tohoto důvodu u nás často vznikají nedorozumění s lingvisty. Oni o tom mají své vlastní představy. Lingvisté označují za árijské jazyky íránské jazyky. To je stejné jako nazvat anglický jazyk americkým jazykem, jelikož se tímto jazykem hovoří v USA, nebo například novozélandským jazykem. Lingvisté vše nazývají podle koncového bodu. Dalším dobrým příkladem této chyby lingvistů jsou Finové. To je poslední místo, kam přišli Sibiřané, ale lingvisté jejich jazyk označují za ugrofinský jazyk. Ti ale přišli z Uralu, z toho důvodu se jedná o ugrické jazyky, ještě předtím to byly altajské jazyky. Finové s tím nemají vůbec nic společného! Lingvistům se to ale z nějakého důvodu líbilo, tak je nazvali ugrofinskými – podle konečného bodu, kde se jazyky nacházejí, a ne podle toho, odkud národy s těmito jazyky přišli.

Pojďme, prosím, udělat krátkou rekapitulaci!

Dobře. Tak tedy otázka: Do jaké míry jsou Češi a Slováci stejní? Odpověď: Jsou si podobní, ale ne příliš. Slováci jsou na základě svého původu více Slované a Češi jsou více Evropané.

Otázka: Pokud se podíváme na genetické složení obou národů, existují v jejich (českých a slovenských) stromech větve, jež jsou čistě české nebo Slovenské? Odpověď: Ne, takové čistě české větve, které by nebyly u Slováků, a slovenské větve, které by nebyly u Čechů, neexistují. Všechny větve jsou promíchané. Není ani jedna větev, která by byla čistě slovenská či čistě česká. Všechny větve obsahují ty i ty.

V této souvislosti jste v rámci přípravy na rozhovor zmiňoval zajímavou situaci s Židy a Araby. Mohl byste ji pro čtenáře zopakovat?

Pokud se například podíváme na Židy a Araby, tak tam není ani jedna (!) větev, kde by se současně nacházeli i Židé i Arabové. Větve jsou buď arabské, nebo židovské. Jejich větve nejsou promíchané. Když se například podíváme na Rusy a Ukrajince, tak tam je vše do posledního promíchané. Rusové si berou Ukrajinky, Ukrajinci si berou Rusky a všichni se spolu míchají.

Tak můžeme dělat historické soudy o národech: Pokud se podíváte na strom haplotypů a nacházejí se tam zcela oddělené větve nesmíchané s jinými, tak to znamená, že tito lidé se nechtějí míchat. Pro to mohou existovat různé příčiny. Arabové a Židé, v jejich případě jsou to čistě religiózní důvody nehledě na to, že je to jeden rod J1 a J2. V tomto smyslu Bible říká pravdu, že v minulosti existoval společný předek Židů a Arabů. Nevím, zdali se jmenoval Abrahám či Franta Novák. Bezpochyby ale existoval, jelikož haplotypy Židů a Arabů se scházejí k jednomu společnému předkovi. Podle Bible, Tóry a Koránu se jmenoval Abrahám. Dále se ale rozdělili a šli naprosto různými cestami. Arabové jedním směrem a Židé jiným, přičemž se mezi sebou vůbec nemíchali.

Pojďme dále. Už jsme hovořili o tom, že skutečně existuje zajímavý exemplář nejstaršího snipu, který je vyznačen na rodovém stromě číslem 1. Ostatní jsou novější, o těch si také povíme. Ohledně západních Slovanů: Tam jsou, jak jsme si již řekli, dvě větve – Evropská a Západoslovanská. Evropské větve Čechů je čtyřikrát více než Slováků. Společný předek této větve žil před 2700 lety. To je společný předek dnešních Čechů a Slováků z této skupiny. Proto, když historikové říkají, že Slované vznikli teprve v polovině prvního tisíciletí našeho letopočtu…

Tak se jedná o naprosté hlouposti!

To není o tom, že se jedná o hlouposti. Oni mají jiná kritéria. Když se jich začínáte ptát: A kdo jsou pro vás Slované?

Historikové odpovídají: Ti, kdo hovoří jazyky slovanské skupiny.

Já říkám: Dobře, ale u nich byly mámy a tátové, babičky a dědečkové, prababičky a pradědečkové…

Historikové říkají: Ti už nejsou Slované.

Já říkám: Pardon, ale to je nesmysl!

Historikové říkají: Měli jiné jazyky.

Já se ptám: Jaké?

Historikové: Nevíme! My si ale myslíme, že slovanské jazyky vznikly v polovině prvního tisíciletí našeho letopočtu.

Historikové posuzují podle jazyků. Pokud ovšem budeme posuzovat podle národa samotného, podle jejich Bohů, podle jejich kultury, tak se tato historie roztahuje o celá tisíciletí do minulosti.

Do té doby, než vznikla DNA genealogie, nikdo nevěděl, jak uvidět tuhle dávnou minulost. Nyní se ukazuje, že je možné hledět na původ etnik, skupin a národů z úplně jiného pohledu.

Vraťme se ale k tématu. Opakuji: Evropská větev, v ní společný předek žil před 2700 lety. Co se týká západoslovanské větve, tam společný předek žil před 2800 lety. Tam je ale možná drobná chyba měření. Plus mínus několik let. Takže se jedná prakticky o stejnou dobu.

Toto je historie Čechů a Slováků. Vaše historie (Čechů a Slováků) je ve skutečnosti velmi dávná!

Jak jsme si říkali, levá polovina stromu (obrázek výše - red.) jsou větve Západokarpatská, Jihokarpatská, Východokarpatská a Severokarpatská. To už nejsou M458, nýbrž Z280. To jsou ti, kdo přišli z východu. Pokud ale budeme hovořit přesně, tak jedni i druzí přišli z východu. M458, tato větev vznikla v Polsku, Bělorusku. Z280 přišli pravděpodobně z takzvané Fatiánovské kultury, která se rozprostírala od Běloruska až po Ural, ta existovala před více než 4000 lety. Z280 přišli a vytvořili větve Západo, Východo, Severo a Jihokarpatskou. Všichni žijí okolo Karpat. Jejich název je logický. Když se hovoří o Východokarpatské větvi, tak tam je nejvíce Slováků. To vše je možné detailně studovat, informací je velké množství. Zde vidíme, že Češi se hlavně vztahují k M458 – západní větvi, zatímco Slováci hlavně k Z280. Karpatské větve jsou velká většina Slovenska. Dále jsou k vidění malé větve, jejichž příslušníků je velmi málo.

Pojďme se podívat na přítomnost R1b v Česku a na Slovensku!

Dobře, nyní se podíváme na R1b. Zopakuji, že těch je mezi Čechy velmi mnoho, téměř se s R1a dělí o první místo. U Slováků méně, tam se nachází na třetím místě spolu s Dunajskou haploskupinou.

Zajímavé je to, že R1b má dva zcela odlišné původy i u Čechů, i u Slováků. Jedni přišli z východu – jámová kultura. Ta se nejvíce nacházela na Volze. Podle archeologů tato kultura existovala před 5300-4600 lety. Tito lidé mají velmi jasné znaky v DNA. Tyto znaky jsou k nalezení u Čechů. U Slováků ale prakticky neexistují – ty, které jsou k nalezení mezi Slováky, neodpovídají z hlediska času jámové kultuře, jsou o dva až tři tisíce let mladší. To znamená, že s nejvyšší pravděpodobností nepřišli v tu samou dobu, ale o mnoho později. Nehledě na to ale přišli z východu. Těch ovšem není mnoho. V Česku jich je málo a na Slovensku, jak jsme si řekli, nejsou prakticky žádní.

Největším zdrojem R1b je západní Evropa, kultura zvoncových pohárů a jejich potomci. Ti přišli na Pyreneje přibližně před 5000 lety, následně zaplnili Evropu. Jejich snipy až z Pyrenejského poloostrova jsou k nalezení v Česku i na Slovensku. Jich je velmi mnoho. Téměř celá haploskupina R1b je tedy ze západní Evropy.

Teď něco velmi zajímavého! Byl nalezen pár, oba v Česku. Oba jsou R1b patřící k linii staré 15 000 až 17 000 let (!). Dva jejich přímí potomci, kteří byli analyzováni, žijí v Česku, jsou to čeští občané. Je pozoruhodné, že v Česku jsou nalézány starší haploskupiny než na Slovensku.

Jaké další skupiny jsou k nalezení na území Československa?

Poslední skupina je Dunajská, jižní Slované. Jedná se o I2a. V tomto případě se jedná o naprosto tragický příběh. Haploskupina I2a je jedna z nejstarších evropských haploskupina. Nedivil bych se tomu, kdyby se zjistilo, že kromaňonci byli rovněž I2, nebo skupina I té doby. Ti jsou po Evropě nalézáni a jejich stáří je datováno na 8000 let, 5000 let. Jsou velmi staří. Tyto staré skupiny jsou dvě – I2a a G2a. Jestli si pamatujete Ötziho, jehož zabili, tak u něj se ukázalo, že patří ke skupině G2a. To bylo v době oné genocidy, o které jsme již hovořili. Ötziho pronásledovali a nakonec zastřelili z luku v Alpách. To byla ta doba, kdy došlo k vyvraždění původních obyvatel Evropy. Tehdy tam skoro všichni zemřeli. Když našli Ötziho mumii, začalo se o něm mluvit a nyní se všichni dohadují, proč ho zabili, co vlastně komu udělal. Zabili ho, protože tehdy zabíjeli všechny. V této době byla vyvražděna prakticky celá haploskupina I2a. Když nyní nalézáme hroby haploskupiny I2a staré 8000 let, 5000 let, tak jejich haplotypy již neexistují. Všichni zemřeli, nezůstali po nich žádní potomci.

DNA genealogie díl 3.: Území Československa je naše vlast již nejméně 13 000 let
Když přišli R1b a začali vyvražďovat původní evropské obyvatelstvo, zabili prakticky všechny, i I2a. Velmi málo z I2a dokázalo utéct. Utíkali ve dvou směrech. Polovina utíkala na Britské ostrovy, druhá polovina utíkala na Balkán. Na Balkáně dlouho přežívali a nakonec začali růst až na konci minulé éry, teprve před 2300 lety. Jelikož se ale jedná o Balkán – požehnanou zemi – začali se tam aktivně projevovat a historikové si jich všimli. Na základě toho historikové ustanovili, že Slované přišli od Dunaje. Ve skutečnosti je to úplně obráceně. Tato skupina z Dunaje je poslední, nová ve srovnání s ostatními. Do té doby existovali tisíce let východní Slované. Těchto Slovanů si ale historikové nevšímají, všímají si pouze Dunajských Slovanů. Všude, kam se podíváte, říkají, že původní vlast Slovanů je Dunaj. To samozřejmě není pravda. Jedná se o typickou chybu historiků.
Tam přišli ze severu a z východu R1a a vytvořili slovanskou jednotu s I2a. Jelikož I2a byla menšina, podle všeho převzali jazyk od příchozích R1a. Z toho se vyvinul slovanský jazyk, který je v Polsku, v Česku, na Slovensku, na Ukrajině, v Rusku a tak dále. Tak vznikly v těchto dávných časech slovanské jazyky. Skupiny od sebe navzájem přejímaly jazyky a na tom základě vznikla skupina slovanských jazyků.

Jedná se o takzvané Dinárské větve. Ty vznikly před 2300 lety. Dinárské větve mají čtyři podvětve. Všechny čtyři jsou i u Čechů i u Slováků. Přišli zespodu od Dinárských hor, od Dunaje, staly se součástí Čechů a Slováků. Na Slovensku jich je o trochu více než v Česku.

Zde je potřeba pro úplnost dodat, že Slované se začali nazývat Slovany v době, kdy vznikl první slovanský stát, přibližně uprostřed prvního tisíciletí.

Takový je v krátkosti původ Čechů a Slováků. Díky materiálům, které máme k dispozici, ale můžeme historii našich národů popsat i v daleko větším detailu!

Pane profesore, děkujeme za to, že nám vracíte obrovský kus naší historie, který historikům zatím, bohužel, zůstává skrytý! V rámci přípravy na rozhovor s vámi jsem zjistil, že dostatečně podrobných informací o DNA Čechů a Slováků je velmi málo. Proč je to tak?

Málo informací je proto, že Češi a Slováci málo dávají své DNA na testy. Přičemž Slováci obzvláště málo. Důvodem, proč je informací málo, je také to, že historikové o to nemají zájem. To je velmi zajímavá věc. Když jsem se díval na Čechy a Slováky, tak první zmínka o nich je v prvním tisíciletí – stát Sáma (u nás označován jako Sámova říše – red.), následně Velká Morava, Přemyslovci. Následně jste se stali součástí habsburské monarchie, Rakouska-Uherska…

Ano, proto je u nás tolik té západní krve. Dlouho jsme žili pod nadvládou Germánů.

Ano. Ještě jednou řeknu, první upomínka o Česku je Sámova říše ve druhé polovině prvního tisíciletí našeho letopočtu. Jak se ovšem ukazuje, vaši předci na své zemi, dnes vaší zemi, žili o mnoho déle! Ti ale nejsou v hledáčku historiků. Z toho důvodu, když například ukazuji, že předci Rusů žili už před pěti tisíci lety, začíná řev a křik, že se jedná o lživědu, pseudovědu a podobné.

Bohužel mnozí lidé jsou nositeli psychiky papoušků – oni si přečetli školní učebnice, a jakmile někdo řekne něco jiného, tak hned křičí o lživědě, protože v jejich učebnici se o tom nepíše. To je ovšem podstata vědy samé. Podstata vědy je jít vpřed za hranice toho, co je známo. Tito lidé ale mají mozek zamotaný natolik, že jakmile uděláte krok vpřed, tak to je špatně. To se jim do jejich omezeného myšlení nevejde.

A existuje někde nějaká hranice toho, co je možné považovat za historickou realitu na základě DNA genealogie?

Když se hovoří o nějakých fantaziích o mimozemšťanech, nebo o nějakých slovano-árijcích žijících před 800 000 lety, tak to je totální nesmysl. Tady ale máte jasnou DNA, jasné mutace, všechno si můžete sami vzít a zkontrolovat. A může to poměrně lehce udělat i amatér. Vezměte Čecha či Slováka a podívejte se na něj, analyzujte ho. Všechno jsou to jen řetězce čísel, někdy i malé řetězce. Je okamžitě možné je identifikovat. Jsou si buď podobné, nebo ne. A když je porovnáme například s Číňany, tak uvidíme, že jsou úplně jiné. V takovém případě se neshoduje ani jedno číslo. Je to velmi snadné vidět.

Ke všemu ještě mám výpočetní aparát. Na jeho základě mohu provádět výpočty. Vysvětlím vám to na příkladu – hodili jste kámen do rybníka a hned vidíte, jak se od centra rozcházejí na různé strany vlny. Člověk, který zná elementární základy fyziky, ví, že když změří rychlost směřování vlny, tak může zjistit, kdy a do jakého místa byl vhozen kámen. A jde to i opačně. Když víte, kam hodili kámen do rybníka, můžete vypočítat, kam bude směřovat vlna a kde bude za 5 vteřin, 10 vteřin.

Stejné výpočty je možné dělat i v DNA genealogii: Tam, kam byl vhozen kámen – prapředek, od něho šly vlny – haplotypy. Příklad: Někdo se na lodi Mayflower přestěhoval do Ameriky, oddělil se od své původní země, od něj v nové domovině začali jít potomci. On je jejich předkem. U každé generace se objevuje průměrně jedna mutace. Padesát mutací znamená padesát generací, můžeme trochu zjednodušeně říci. Podstata ale zůstává stejná. Z toho důvodu je možné provádět výpočty rychlosti, i to, kdy žili vaši předci, kam se odstěhovali. Pokud zkoumáme člověka v Americe, tak jeho DNA srovnáváme s tím, jaké je například v Anglii, jaké je ve Skandinávii a v dalších místech. Můžete vidět, odkud přijel, z jakého místa. Takto můžete rozložit celý svět a dívat se, kdo šel odkud a kam, spolehlivě vidět pravěkou a starověkou migraci. To je podstata DNA genealogie.

Zdroj: Vyšel na sputniknews.com dílem Jana Masáka.