G. Sidorov: Chronologicko-ezoterická analýza rozvoje současné civilizace Díl 2. Prameny vědění

Druhý díl rozsáhlého cyklu Chronologicko-ezoterické analýzy rozvoje současné civilizace. Kniha ruského autora, přináší objasnění některých, doposud pro většinu obyvatelstva skrytých, procesů řízení na planetě Země. Široký pohled a zároveň vysoká srozumitelnost podaných informací, v ohromujícím objemu, jsou podávány sokratovskou formou rozhovoru mezi hlavními postavami. Autor tímto způsobem velice zdatně poodkrývá mnohá tajemství naší pozemské minulosti, bez toho, aby čtenáře nudil dlouhou přednáškou. Širokost pohledu spočívá v interdisciplinárním přístupu, kde s pomocí výsledků různých odvětví moderní vědy můžeme lépe pochopit, jak se odvíjely minulé události a jaké různé faktory na ně měly vliv. A jako obvykle platí: „Kdo zná svoji minulost, může s odhodláním a úspěchem řídit svoji přítomnost i budoucnost.“ Nuže, připravme si šálek dobrého bylinkového čaje a začtěme se do ohromujícího vyprávění o tom, jak probíhaly různé děje na naší Zemi matičce!

• Autor: Georgij Aleksejevič Sidorov
• Název cyklu: Chronologicko-ezoterická analýza rozvoje současné civilizace
• Název knihy: Prameny vědění
• Vazba: pevná
• Počet stran: 432
• Jazyk: česky
• Vydavatel: Slovanská kultura s.r.o.
• Rok vydání: 2023
• Váha:
• Originální název: ?????? ??????. ?????? ????? ??????. «?????????-????????????? ?????? ???????? ??????????????????????»
• ISBN: 978-80-908796-1-4

Autor Georgij Aleksejevič Sidorov

člen Ruské geografické společnosti, spisovatel-historik, cestovatel, biolog, antropolog, badatel v oblasti archeologických památníků Připolárních krajů, Středního Uralu a Sibiře. Více než 20 let prožil v expedicích po severu Eurasie. Navštívil Kolský poloostrov, Karelii, Archangelskou oblast, Ural i Jamal. Pracoval na březích Obského zálivu, Puru, na vrchním toku Tazu i na Jeniseji. Ve Východní Sibiři pobýval na náhorní plošině Putorana, nějaký čas žil i pracoval v Evenkii (Bajkut, Surinda, Tura). Po Evenkii se přesunul do Jakutska, kde pracoval na řekách Leně, Janě, Indigirce, Alazeji i Chromě. Několik let žil v Horně-kolymském okrese, ve hlavním městě Jukagirů, v Nelemném. Pobýval na řekách Korkodon i Omolon (Jukagirská pahorkatina). Pracoval na Anadyru mezi místními Čuvanci. Navštívil severovýchod Čukotky. V průběhu svých putování se Georgij Sidorov dotkl znalostí, skrytých před většinou lidí. Pochopil smysl mnohých minulých událostí. Byla mu dána představa o úrovni vlivu okultních nauk na současnou civilizaci.

Úryvek z knihy

Inu, tak poslouchej – usmál se „léčitel“. Nepřeřekl jsem se, opravdu ještě není všechno ztraceno. A tady je důvod: všechny „jejich“ psychotronické technologie – opět zdůraznil slovo „jejich“ – u mnohých pozemských lidí žádné změny psychiky nevyvolávají, absolutnímu naprogramování se poddávají pouze slabé osobnosti, proto musí tvorové s šupinami působit v mnoha různých stupních. Nejprve musí najít potřebné lidi (obvykle si takové kádry pro sebe pěstují v zednářských lóžích „druhého řádu“) a potom je musí přivést k moci. V tomto ohledu jsou zednáři nenahraditelní, ale to stále ještě není všechno. Hlavní je dosáhnout toho, aby jejich chráněnci byli beze zbytku ovladatelní a poslušní. K dosažení podobného efektu je potřeba od dětství pevně připoutat vědomí „vyvolených“ k penězům… Bez peněz nelze dosáhnout ničeho. Peníze jsou v naší nemocné společnosti hlavní silou řízení a ničení. Právě z tohoto důvodu se také po celém světě nestydatě a cynicky zavádí tak zvané západní demokratické vzdělávání zbavené jakékoli duchovnosti.

A aby se dalo účinně manipulovat materializovaným vědomím individua, v jistém stupni, byl vytvořen systém mezinárodních židovských bank – doplnil jsem.

Pašák! – pochválil mě vypravěč. Začínáš si i bez mé pomoci skládat mozaiku. Nejvíce se mi líbí, že naprogramované řadíš k individuím, nikoli k osobnostem. V naší době v prostředí mnohých světových elit je skutečně možné spočítat osobnosti na prstech jedné ruky.

Možná právě proto se také vypráví jedna zajímavá anekdota o „nás Rusech“, což se vztahuje k nám všem, co žijeme v Rusku, protože tam na západě jsme pro ně všichni „jen Rusové“. Takže: všichni „Rusové“ jsou velmi talentovaní a nevšedně inteligentní lidé, ale do vlády se u nás dostávají v zásadě pouze zabedněnci a idioti… – přisadil jsem si opět se svou replikou.

Stařík se zasmál, když to uslyšel.

Tento vtípek je možné úplně stejně vztáhnout na Američany, Evropany, Číňany, dokonce i na současný Izrael, ale to jsme poněkud odbočili. Já mluvím o něčem jiném – přerušil mě. Oni, ti přítelíčkové s vypoulenýma očima a rybí mordou, stejně jako jejich spojenci a komplicové, mají s námi, pozemšťany, hromadu starostí. Donutit nás ničit sami sebe s využitím institutu naprogramovaných a prodejných vlád není zase až tak jednoduché. Navíc se velmi často k moci v některých zemích navzdory „jejich“ úsilí dostávají i silní, houževnatí lidé, kteří milují svůj národ. A tam „jim“ nastávají opravdu vážné komplikace! Všechny namáhavě vytvářené konstrukce řízení společnosti se rozpadají na prach a opět je potřeba začínat se vším od píky.

Mohu se zeptat? - přerušil jsem vypravěče. A proč se tito démoni z hlubin galaxie nepokusí proti nám, lidem, použít prostě sílu?

Oni ji používají (o tom právě hovoříme), a to prostřednictvím vlivu tajných spolků, prostřednictvím moci „vyvoleného“ národa, a konečně i přes „jimi“ na Zemi vytvořený parazitický neboli zločinný kreditně-finanční systém – nepochopil moji otázku „léčitel“.

Já měl ale na mysli úplně jinou sílu, sílu vojenskou.

Vojenskou? – ujišťoval se stařík.

Vojenskou sílu proti pozemskému lidstvu?

Natolik hloupí, aby si hráli na takovém hřišti, oni nejsou. Vždyť přece znáš zákon, „jak nahoře, tak i dole“.

Přikývl jsem.

Co u nás na Zemi pozorujeme? Rovnováhu sil. Dvoupolární svět. Co vlastně, hrubě řečeno, představuje západní civilizace biorobotů? Představuje přirozené dědictví civilizace Atlantů, k tomu není potřeba dodávat žádné důkazy. Jak známo, je celá západní společnost vystavěna podle projektu tajného okultního řádu. Tento řád vyšel z Egypta a odtud také pramení i egyptská symbolika i egyptská magie současných templářů, rosekruciánů a iluminátů. Kořeny leží v Egyptě a jsou viditelné! Ani se je nikdo nepokouší skrývat. Egypt byl tím místem, kde se ve 3. tisíciletí před naším letopočtem dostal k moci klan žreců Amona, přímých potomků žrecstva Atlantidy. Vypadá to tak – pokračoval stařík, unesený svou exkurzí do minulosti země Kemi – že veliké nepokoje a bouře, kterými skončila Stará říše, byly dílem jejich rukou, protože po nich se v Egyptě mění hlavní město a bůh Amon se stává hlavním bohem obou říší. Atlanté, budeme-li brát v úvahu dávné árijské kroniky (stačí si vzpomenout třeba jen na dialogy Platóna), se nechali řídit silou, která je pobídla k boji za světovou nadvládu. Čím se zabývali jejich vládcové? Tím samým, co žrecstvem „Jahveho“ ovládaný Kýros, Darius II, Alexander Makedonský, nebo i takové loutky tajných spolků jako byl Napoleon a jeho kolega v úsilí o získání moci nad světem, Hitler. Není pochyb o tom, že vládcové Atlantidy měli paralyzovaný zdravý rozum a vůli. Úplně stejně paralyzovaný zdravý rozum a vůli mají současní vůdci západu, jinak by neusilovali o konfrontaci s Ruskem. Vždyť už jenom myšlenka na možnou současnou válku je naprosto šílená.

Takže ty v podstatě viníš z toho závodu ve zbrojení západ? – podivil jsem se.

A koho jiného, prosím tě, nás dva snad? – usmál se vedun. Kdo má peněz, že neví, co s nimi? SSSR přece bezcenné dolary netiskne? K nám se mezinárodní valuta dostává prostřednictvím krve a potu. To je ona, finanční návnada pro idioty! Kvůli získávání dolarů jsme ochotni prodat všechno: ropu, plyn, lesy, rudu, vzácné kovy. Závody ve zbrojení jsou nám vnuceny. To je tak zvaná studená válka a před ní se Rusko nikam neschová. Proto také soudím, že SSSR je odsouzen k zániku. Dříve či později shnilé sovětské tajné služby ovládané západem spolu s navlas stejnou vládou náš stát zradí a vydají, a potom se všichni společně ocitneme v posledním tanečním kole na potápějící se lodi! Ale to jsem opět odbočil, Juro – změnil tón šedovlasý vypravěč. Chtěl jsem, abys pochopil, že dnešní západ je následníkem ideologie v minulosti zaniklých Atlantů a zároveň i spojencem těch destruktivních sil, o kterých jsme dříve mluvili. Západ skáče, jak tito tvorové pískají: na jedné straně je ovládán prostřednictvím tak zvaných „vyvolených“, kteří se ve spotřebitelské společnosti dostali k ekonomické a finanční moci, z druhé strany prostřednictvím adeptů tajných spolků. V naší regionální civilizaci potomků Orianů-Hyperborejců k takové katastrofě určitě nedojde – dokončil svoji myšlenku „léčitel“.

V místnosti se na několik minut rozhostilo mlčení. Nakonec jsem ho ale přece přerušil.

A proč nedojde? Copak my jsme z nějakého jiného těsta? Přece jsi sám říkal, že naše skvělé KGB je ovládané, což znamená zcela určitě i prodejné, že kremelský klub důchodců dožívá, a že jedni i druzí SSSR brzy vydají?

Ano, říkal – odvětil klidně stařík – a za svými slovy si stojím, ale podstata spočívá jinde. V Rusku existovala a vždy bude existovat ještě jedna moc. A tato moc je daleko silnější než jakákoli prozápadní, ať již by ta byla jakkoli krutá. Právě v ní spočívá naše spása! Dokonce nejenom naše, ale spása celé pozemské civilizace…

A co je to za moc? – užasl jsem. Já jsem o ní nikdy nic neslyšel.

Není divu – usmál se děd – protože ty sám se projevuješ jako podstatná součást této moci.

Na okamžik se mi zazdálo, že stařík blouzní, ale když jsem na něj pohlédl, pochopil jsem, že je zcela při smyslech a očekává ode mě mé pochopení. Zakroutil jsem hlavou a stařík-vedun, který uhádl, co mi nedochází, pokračoval:

Dobře – řekl – co je pro tebe důležitější? Zákon, který si vycucali z prstu nedopečení vládcové v Kremlu, nebo hlas tvého svědomí? Například, kdyby ti přikázali, abys mě zabil, uděláš to?

Samozřejmě, že ne – vyrazil jsem o překot.

Tak která moc je zde potom jistinná: je to ta, která ti přikazuje, nebo ta, která je ve tvé duši?

Samozřejmě ta, která je v duši – odpověděl jsem, aniž bych zcela chápal, o co jde.

Což jsem ti právě potřeboval dokázat – zasmál se stařík. Velká většina západních lidí, kteří by byli na tvém místě, by podobný příkaz vykonala. Ty nikoli! Chápeš teď, o čem mluvím? – tázal se soucitně „léčitel“.

Myslím, že chápu – začalo mi docházet. O ruském kolektivním nevědomém. To právě ono nad sebou nepřipouští žádnou moc, kromě moci samotného Stvořitele.

Jednodušeji řečeno, nepřiznává žádnou jinou moc, kromě jednotných nejvyšších zákonů Vesmírného systému. Řečeno zcela prostě, nepřiznává nad svým chováním žádnou moc kromě té, kterou označujeme jako svědomí – doplnil.

A jak je to s citem spravedlnosti, šlechetnosti a cti? – začal jsem.

Všechny tyto pojmy se dají shrnout jedním všeobsažným slovem svědomí – přerušil mě stařík. Tak jsme se s tím přece jen nakonec vypořádali. A můžeme se směle vrátit tam, kde jsme začali – dostal se zpět ke svému tématu vedun. Na Zemi, jak chápeš, vždy byla, je a bude rovnováha sil. V dávné minulosti hrála roli stabilizujícího faktoru naše ruská, neboli skytská, nyní téměř zapomenutá říše. V dnešní době hraje roli stabilizujícího faktoru Sovětský svaz. To stejné bude existovat i v budoucnosti, o tom nemusíš pochybovat – vykládal klidně a beze spěchu stařík. Je to i naše planetární rovnováha sil dvou protikladných koncepcí: z jedné strany se na Zemi projevují materialistické nehumanoidní hodnoty, a nezáleží na tom, že se jejich viditelnými nositeli stávají lidé, na druhé straně vystupují na první místo čistě humanoidní, neboli duchovní hodnoty. Tyto hodnoty ochraňuje pro budoucí pokolení pozemšťanů ve svém kolektivním nevědomí Veliká Rus. Zjevné dva póly, lépe řečeno jejich rovnováha. Jak už víme, co je dole, to je i nahoře. Z toho vyplývá, že i ve Vesmíru existuje stejná rovnováha sil. Ptáš se, proč nehumanoidé nepoužijí proti pozemšťanům vojenskou sílu? Jen ať si ji zkusí použít. V ten moment se u nás objeví tolik humanoidních spojenců, včetně naší metropole, že jim, těmto ještěrohlavým a šedivým, z toho půjde hlava kolem! To za prvé – řekl šedivý vousáč. A za druhé: nehumanoidé neznají zákon působení o nic hůře než my, nebo, jak říkáš ty, zákon karmy, proto se snaží nechat za sebe tahat horké kaštany z ohně cizí ruce.

Nejprve jim jako „beranidlo“ posloužili žreci a králové Atlantidy, v naší době obelhaní a přeorientovaní „vyvolení“ plus degeneráti-zednáři – pokusil jsem se mudrovat.

Stařík se po této mé replice na chvíli zamyslel. Potom řekl:

Ti tví „vyvolení“ nejsou natolik obelhaní. Ale to, že jsou přeorientovaní, to je pravda! Jestli chceš, tak ti krátce povím, jak je vytvářeli?

Přirozeně jsem ihned souhlasil.