Peter Wohlleben: Než stromům dojde dech

Podtitul: Jak se stromy učí zvládat změnu klimatu a proč nás les zachrání, když mu to dovolíme

Kniha Než stromům dojde dech je vyznáním lásky stromům a současně výzvou, abychom konečně začali chránit přírodu a pečovat o její nekonečnou mnohotvárnost, i když se nám doposud nepodařilo zcela pochopit její provázanost. A také cestou k pochopení, že to děláme ve vlastním zájmu. Stromy se totiž bez lidí hravě obejdou, ale lidé bez stromů ne.

STROMY SE BEZ LIDÍ HRAVĚ OBEJDOU, ALE MY BEZ STROMŮ NE

I kdybychom kvůli klimatickým změnám přivedli planetu na pokraj zkázy, stromy by se za každých okolností dokázaly vrátit. Dokonce i po obdobích sucha, ničivých požárech, rozsáhlých polomech a zpustošení lidskou činností znovu vyrostou.

Osud lesů a osud lidstva jsou nerozlučně spjaty. A ne­chápejte to v přeneseném slova smyslu, ale doslova. Co vám možná bude znít pesimisticky či děsivě, může být ve skutečnosti důvodem k velké naději. Stromy totiž tvoří natolik efektivní sociální komunity, že se se změ­nami klimatu, alespoň tedy s těmi aktuálními, dokážou většinou obstojně vyrovnat. A nejen to: stromy jsou pro nás i nejlepší možností, jak z atmosféry odstranit skle­níkové plyny, a to mnohem efektivněji, než kdy zmohla jakákoli technika. Stromy navíc silně ochlazují místní klima, a dokonce výrazně zvyšují množství dešťových srážek.

To všechno stromy nedělají pro nás, ale samy pro sebe. Ani ony nemají v lásce přílišné horko a sucho, jen­že na rozdíl od nás dokážou termostat nastavit na niž­ší teplotu. Bukům, dubům ani smrkům přitom nebyly schopnosti k tomu nezbytné dány do vínku jen tak. Na své dlouhé pouti od semenáčku ke vzrostlému stromu se musely naučit, jak se změnami nakládat. Ne každý exemplář to dokáže. Tyto obří rostliny se od sebe totiž vzájemně velmi liší stejně jako lidé – a ne všechny se učí stejně rychle a činí vždy správná rozhodnutí.

Ve strhující a zároveň kritické knize Peter Wohlleben přímo navazuje na svůj bestseller Tajný život stromů (KAZDA 2016). Na jedné straně líčí nejnovější poznatky o životě stromů a o jejich schopnosti učit se a reagovat na klimatické změny. Zároveň neopomíjí ani omezenost některých ekonomických a politických subjektů, které mnohdy stromy vysazují jen kvůli těžbě dřeva či vytváření pozitivního mediálního obrazu, a přírodu tím vykořisťují. Jenže intenzivně obhospodařované smrkové plantáže přehřátí planety určitě nezabrání.

„Při našem společném čtení o lese vám ukážu, jak mů­žete stromům při učení přihlížet, proč když buky či duby v létě shodí listí, nemusí si tím zákonitě zadělat na pro­blémy, a podle čeho můžete poznat stromy, které vsadily na špatnou strategii,“ říká autor knihy Peter Wohlleben.

Prolistujte si knihou zde.

Autor

• Peter Wohlleben (* 1964) se již od dětství chtěl stát ochráncem přírody. Studoval lesnictví a přes dvacet let pracoval jako úředník zemské lesní správy. Dnes vede Lesní akademii v německém regionu Eifel a usiluje o návrat pralesů do různých oblastí světa. Často vystupuje v televizních pořadech, pořádá přednášky a semináře a píše knihy na témata týkající se lesa a ochrany přírody. Svými bestsellery Tajný život stromů, Citový život zvířat, Slyšíš, jak mluví stromy a dalšími nadchl čtenáře po celém světě. V Německu před časem začal vydávat časopis Wohllebenův svět. V roce 2019 mu byla udělena Bavorská státní medaile za zásluhy při ochraně životního prostředí, a to za jeho citlivé a nekonvenční zprostředkovávání vědeckých poznatků.