Petr Hampl: PROLOMENÍ HRADEB DVOJKA

Prolomení hradeb dvojka je pokračováním a zároveň remakem bestselleru z roku 2018. Spojuje tři typy textů. Za prvé. Faktický druhý díl sestávající z prognóz (různých scénářů) dalšího vývoje islamizace Západu a možností, jak zvýšit či snížit možnost naplnění různých variant. Za druhé. Přepracovanou teorii z prvního dílu. Během čtyř let se totiž ukázaly, že v některých aspektech byla teorie potvrzena skutečným vývojem, ale jiných bodech je třeba teorii opravit (nepočítala třeba s tím, že v Evropě ustanou velké atentáty). Za třetí. Do dvojky byly převzaty některé klíčové texty pasáže z prvního Prolomení hradeb.

Prolomení hradeb dvojka je psáno důkladněji – tak, aby vyhovělo kritériím vědecké práce. Podle prvních recenzentů ovšem zůstala čtivost a napínavý styl.

Kniha má 590 stran (stejný zmenšený formát jako jednička) a vydalo ji nakladatelství Ivana Davida.

První ukázka:

"Naopak velmi otevřené jsou vyšší třídy. Nemáme žádnou studii, jež by mapovala konverze těch nejbohatších a nejvlivnějších, nicméně máme jednotlivé údaje o mnoha celebritách. Tu vrcholový sportovec, tu slavná zpěvačka, tu sestřenice britského premiéra, ministr či televizní moderátor. Vedle toho vidíme, že úspěšní a bohatí lidé ochotně dávají své dcery za ženy muslimům, což mimo jiné znamená, že jejich vnoučata budou vedena k islámu a že je poměrně vysoká pravděpodobnost, že z nich vyrostou radikálové. Navíc se bohatí, mocní a vlivní lidé s neuvěřitelnou ochotou stylizují do role služebníků a obhájců muslimské komunity. To, co u nás může vypadat jako zvláštnost Tomáše Halíka a několika jeho přátel, je v Německu, Velké Británii či USA běžné. A v českých poměrech nejspíš bude běžné za pár let."

Druhá ukázka:

"Jelikož nižší třídy nemají své univerzity ani jiná ideová centra, používají většinou to, co zdědily z předcházejících období: většinu ideologií, životního stylu i osobních přesvědčení. Není to nové, ale pořád to ještě velmi slušně vyhovuje. V našem případě jde o knihy, filmy, instituce a ideály z dob před zformováním nové aristokracie, kdy školství, kultura a nejrůznější ideová centra byla nakloněnější nižším třídám – ať už to mělo podobu východoevropského socialismu, či vysoce regulovaného národního kapitalismu v západní Evropě."