Jsou vlastenectví a nacionalismus škodlivé?

Dnes se tyto pojmy pletou a také se očerňují. Projasněme to, aby se nám dobře žilo, rostlo a nenechali jsme se manipulovat!

Vlastenectví

Vlast je určité území, kde se člověk narodil nebo tam je prostě „doma“. Toto území má své charakteristky – tvářnost krajiny, bohatost přírodních zdrojů a jemnohmotné bytosti, které zde žijí. Vlastenectví je potom láska k tomuto území. Důležité je uvědomit si, že ve své podstatě se jedná o egregor, který ty lidi a bytosti místa spojuje a váže je k určitému území. Synonymem je patriotismus (latinsky patria – otčina).

Pro nenávist k rodnému kraji mne žádný pojem nenapadá. Ačkoliv jeden obraz mne napadá: kdo ztratí své kořeny a vlast je vykořeněný, je planý a těžko ponese dobré ovoce. V dnešní době běží propagace za účelem zničit či znehodnotit i tento jev lásky k vlasti a vyskytuje se výsměchový pojem flastenectví a přiřazuje se k němu negativní obrázek nějakého flastence: naivy či nenávistníka příklad zde.

Národovectví, nacionalismus

Dalším slovem, které musíme definovat je náROD (nació je španělsky byl narozen), národ je lid do kterého jsme se naRODili. Národ lze definovat (dle KOB) jako: dejinne sformované stabilné spoločenstvo ľudí, ktoré vzniklo na báze spoločného: 1) jazyka, 2) teritória, 3) zmyslu života, odrážajúceho sa v jednote a ucelenosti sféry samoriadenia spoločnosti, realizovaného na profesionálnom základe, 4) mentality (národného charakteru), prejavujúcej sa 5) v ľudí-zjednocujúcej kultúre, na základe ktorej sa reprodukuje v nadväznosti pokolení. Len prítomnosť všetkých príznakov, vzatých spolu naraz, nám dáva národ.

Povšimněme si, že národ je není definován hardwarem – fyzickými geny, ale softwarem – programy jako je jazyk s jeho obrazy a kulturní vzorce chování! Kultura, to jsou všechny informace, které se nepředávají genetickou cestou, tedy sociální informace.

Nacionalismus, česky národovectví je láska ke svému národu. Národ má opět svůj egregor a lidé jsou skrze něj propojeni mezi sebou a s bytostí vedoucí národ – tzv. geniem národa. Negativní – opačné formě, tj. nadřazování svého národa nad jiné národy, případně nenávisti k jiným národům se říká šovinismus, podle legendárního francouzského napoleonského granátníka Nicolase Chauvina.

Mnozí říkají, že nacionalismus je špatný. Na čem je stavěna tato myšlenka a proč může být za určitých okolností i pravdivá? Na nepochopení toho, že vesmír je úrovňovitý! Pojďme si to vysvětlit:

Na obrázku vidíme soustředné kruhy, vlastně takové vrstvy jako u cibule. Uprostřed je člověk. Aby rostl, tak jako cibule, nejprve člověk musí mít rád sám sebe. Pak se rozšiřuje jeho vědomí, přemýšlení, láska a zodpovědnost v prostoru a čase na jeho nejbližší – rodinu. Až to zvládne, může přidat další vrstvu a růst dál. Tak se bude harmonicky rozvíjet a bude z něj krásná zvětšující se bytost. Začne myslet na svůj národ, rozhodovat se nejen s ohledem na blaho své a své rodiny ale i obce a národa.

A může růst dále. Může do svého rozhodování a přemýšlení zahrnovat i ohled na celé Slovanstvo, jakožto podrasu bílé rasy. S každou vrstvou rozšiřuje své vědomí v prostoru i čase a zahrnuje více lidí, jejich zájmy. Časem je myšleno, že chápe procesy z minulosti, kterými „jeho“ skupina procházela a co se plánuje dále, a tak jeho vědomí žije v stále větší „kontinuitě“. Je-li jen davovým tvorem, myslícím na sebe, pak má ponětí o minulosti tak 14 dní zpět a na víc jak 14 dní neplánuje. Zajímalo-li by vás to hlouběji, zde máme zpracováno, jaké úrovni odpovídá přibližně jaký časový rozhled. Růst se dá dále k lásce ke své rase, k lidstvu a nakonec Zemí to jistě nekončí ;-) Velmi dobře to rozpracovává velký slovanský duchovní zasvěcenec Ján Maliarik.

Projasnění zmatků

V čem je tedy problém? Vždyť harmonicky růst a rozšiřování se (=duchovní růst) je snad smyslem života...

Problémů je povícero:

1. lze se rozšiřovat i neharmonicky,
2. lze také žít v iluzi, že jsem již na nějaké úrovni, ale nejsem
3. chci páchat dobro a podle sebe vnucovat všem svou úroveň případně tu co nejvyšší

Co to znamená prakticky? Bod a. = některou úroveň přeskočím a potom necítím / nechápu / neuznávám potřebnost této úrovně a zavrhuji ji. To se děje dnešním multikulturalistům. Pasují se na kosmopolitní úroveň humanismu = sounáležitosti s celým lidstvem, ale kolikrát, když se na ně podívám, tak nemají rádi ani sami sebe či svou rodinu a na národ plivou... To si jen namlouvají (bod b.), že mají lásku k celému lidstvu. Prostě vynechám-li svůj národ z celku lidstva, už nemiluji celé lidstvo. A dostat se vzhůru, růst v lásce můžu jen přes další bližší vrstvu: Já-rodina-národ-rasa-lidstvo. Přeskakovat nelze. No, a tak jsou „v boji proti“ nacismu/nacionalismu tito lidé zneužíváni – podněcováni proti lidem, kteří mají rádi svůj národ a chtějí oprávněně chránit národní zájmy.

Může nastat i problém – bod c., například, že někdo dospěl na úroveň národa, má rád svůj národ, obětuje se pro něj a začne to všem vnucovat, jak těm, kteří třeba již jsou na úrovni rasy a myslí na blaho všech (v našem případě) bílých lidí (černoch musí mít přirozeně rád černé lidi nejprve, než začne mít rád všechny bělochy), tak těm, kteří na národ nemyslí, protože je to nad jejich síly a mají rádi svou rodinu a třeba i širší příbuzenstvo (Rod) a na tom končí. Ti, kteří jsou na úrovni rasy by si škodili tím, kdyby se své vědomí omezili a rozhodovali se pouze z úrovně prospěchu národa. A naopak ti, kteří jsou na úrovni rodiny se neumí rozhodovat ve prospěch celého národa, nejsou na té úrovni vědomí, časového a procesního rozhledu. Oni by nadělali škody, kdyby se tam cpali.

A to se právě děje. Rychlokvašky jsou systémem dosazovány (sami se kvalifikují – viz. např. pornoherec Janda určuje na ministerstvu vnitra „Evropské hodnoty“) na rozhodovací a vlivové posty (politici, média, neziskovky...) a tam bez lásky k národu a potřebného nadhledu a rozsahu vědomí, rozhodují, přesněji snad prosazují řešení, podle toho, jaké dostali notičky od sil/struktur, které je tam vytáhli (americká státní elita, thinktanky, nadnárodní korporace, zednáři... atd.)

Závěr pro tebe, jenž zavrhuješ nacionalismus:

Nacionalismus není zlý, je to láska k svému národu a není možné jej vyloučit. Pokud navrhuješ milovat všechny lidi bez rozdílu, je to dobrý cíl. Ale k tomu cíli vede postupná cesta. Ta je:
1. milovat sám sebe
2. milovat svou rodinu
3. milovat svůj národ
4. milovat svou rasu
5. milovat celé lidstvo.

Nelze přeskočit kterýkoli bod. Navrhovat 5. bod a vylučovat 3. je nemožné. Vědomí člověka roste postupně a postupně vnímá sjednocení s širším a širším okolím... Je to rozšiřující se kruh, který je spojitý, jak v něm chceš udělat díry? A vyjmout z něj svůj národ, a přitom milovat celé lidstvo?

A je potřeba si uvědomit, že každý člověk je na jiné úrovni. Někdo má jen na to, aby měl rád svou rodinu a nemá na to mít rád celé lidstvo. I to je potřeba respektovat, jeho úroveň. Když někdo vyrostl, že si již uvědomuje a prožívá sounáležitost se svým národem, je potřeba se z toho radovat a ne to zatracovat.