Moravský kníže Sámo na Jarcovské skále
PhDr. Jaroslava Grobcová
Jarcovské skály tvoří souvislý pás skalnatých kopců, navazujících na výběžky hostýnských vrchů a pokračují proti toku řeky Bečvy od Valašského Meziříčí ku Vsetínu. Dnes málokdo z nás ví dost o slavné historii tohoto kousku naší země. Málokdo dokáže skrz smyšlené novodobé historky objevit hluboký, prastarý, slovanský význam a poslání zde dosud stojících kamenných svědků zašlých časů, zasypaných podzemních jeskyní i porozumět stále mluvícím potokům, jejichž pouhé názvy nás zavádí zpátky, do dob našich předků.
Do minulosti nás uvádí i jméno malebné vesnice, šplhající do strmých strání. JARCOVÁ. Ve svém jménu skrývá starý název míry, kterou byla uváděna rozloha (dnes ar, hektar). Jarec byl jeden ze základních ukazatelů výměry půdy - pozemku. Jarce vypovídaly, jakou rozlohu má kupř. Kobylí kouka v blízkosti Kobylího potoka i rozloha dalších polí zde žijícího zemědělského a pasteveckého lidu. Radomír Novák píše o množství zde nalezených menhirů - kamenů, kterým naši dávní předkové dávali velký význam a ohrazovali jimi svá pole i domovy, aby je chránily proti nepohodě i proti škůdcům.
Opustíme výstavnou vesnici Jarcovou a budeme se toulat výše, nad ní, na temenech skalnatých kopců. Vystoupíme na Piškovou, kde se nedaleko od vrcholu můžeme osvěžit vodou z upravené Janíčkovy studánky. Jen kousek nad ní se nachází památník prvního presidenta Československé republiky, Moravana, T.G.Masaryka. Odtud pak se dáme lesem, či loukou na kopec Krplov, který je považován za pyramidu, ve které se podle pověstí, nacházejí rozlehlé jeskyně, plné pokladů.
Na Jarcovský vrch vystoupíme lesem a musíme hledat, kde se v něm ukrývá prastarý, v Evropě ojedinělý poklad - unikát, válcovitý kamenný sloup, o kterém informační tabule sděluje, že je to Jarcovská KULA, nebo GULA, která nám tu z dávná věků, jako nenadálé kamenné obří zjevení, vstupuje do cesty. Zjevení z pradávna, opředené smyšlenými novodobými, a s ohleden na vrstvený kámen slaboduchými pověstmi o čertu, který tu válec kamene, coby celek ztratil, když s ním prolétal krajem s úmyslem přehradit tok řeky Senice. V podvědomí lidu však dodnes zůstává znít přiléhavější a tehdejšímu významu vystavěného kamenného sloupu, více odpovídající název. Lid ho dodnes nazývá HŘEBEČKEM.
V minulosti býval zdaleka viděný,
prostor kolem nebyl stromy zastíněný,
aby pole chránil ho lidé vzývali,
HŘEBEČKEM ho v Jarcové nazvali.
FALOS, symbol mužského rozmnožovacího údu boha plodnosti tu stojí od pravěku. Znázorněný několikavrstveným kamenem, vyzařujícím energii, která měla působit nejen na úrodnost polí, ale na všechno k rozmnožování a růstu stvořené. Ještě za mého mládí býval FALOS dobře viděný z cesty, vedoucí z Valašského Meziříčí do Vsetína. Nyní je skryt mezi vysokými stromy a lze ho spatřit až když se k němu přiblížíme málem na dosah.
A nestál zde jen ON sám. V prostoru lesa, jen o několik metrů výše, najdeme pozůstatky druhého starověkem zde zanechaného božského symbolu, opačného pohlaví. Jsou tu zbytky kamenného GRÁLU, ženského rodícího orgánu, který dotvářel symboliku stvoření.
Lada - Slunce, Bohorodička, Lada - GRÁL,
kopec životadárnou silou ovládá.
Svoji plodivou moc do Vesmíru dodá,
uvolňuje cestu pro patrsek Roda.
Nejen po obloze, až k Zemi mu velí,
chce by do ní vstoupil, sémě do ní vtělil.
Z posvátného kamene dnes najdeme jen hromádku rozložitějšího skalního útvaru, který je také zcela zastíněný vzrostlými stromy. Vypráví se, že majitel pozemku nechal před asi 150 lety vzácný odkaz předků, v Evropě ojedinělý, rozlámat na kámen, který spotřeboval na stavbu domu. Veliká škoda! V dávných dobách minulých nebyly kamenné symboly plodnosti, významné a uctívané našimi předky, rozhozeny kde tam po lesní houštině, skrývající se před návštěvníky kopce a ukrývající se i samy před sebou. Zcela jistě obě skály stály v centru posvátného háje, který je obklopoval a ve kterém byl vytvořen i dostatečný prostor pro shromáždění lidu.
Prastará symbolika slovanské víry našich předků, památka z pradávna, ojedinělá v Evropě, by si zasloužila více naší pozornosti. Vždyť ona si určitě ještě pamatuje na doby slavného knížete SÁMA a lze předpokládat, že i on znal a navštěvoval tento posvátný ostrůvek slovanské víry, kterou sám vyznával, které se nikdy nezřekl a nezpronevěřil a také nedopustil, aby v jeho době byla kýmkoliv zneuctěna a lidu odebrána.
Proto, aby vzácná památka vstoupila zase do povědomí lidu a jarcovským skalám vrátila ztracenou důstojnost, kterou v dějinách země Moravy měly, rozhodla se skupina přátel "Kruhu rodů Moravy a Slezska," postavit na skalách sochu slavného moravského knížete Sáma, která by spolu se zde objevenými kamennými symboly víry, podněcovala k pořádání národních setkávání Moravanů a Slezanů a stala se i vyhledávaným turistickým zastavením na stezce po Jarcovských skalách. Sochu přislíbil vytvořit jihomoravský umělec Svatopluk Forman. Místo k postavení sochy poskytne bezplatně na vlastním pozemku, paní profesorka Milena Hadašová.
Výstavba si jistě žádá náklady. Proto Kruh rodů Moravy a Slezska zřídil u FIO banky fond, do kterého je možné přispět. Číslo fondu je: 2101137427/2010. O správě fondu budou podávány informace v časopise Medium, v Almanachu i na internetových webových stránkách. Tímto způsobem bude také oznámeno odhalení sochy, které bude bude vyhlášeno a připraveno jako slavnostní národní setkání Moravanů a Slezanů.
Jarcovskými kopci lze pokračovat dále přes horu Mikulůvku. Na jejím úpatí byla, asi před dvěma léty, postavena socha Mistra Jana Husa. Také studánky lze nalézt v okolí. Z vrcholu hory jsou překrásné výhledy do kraje. Pak je možné pokračovat dále, směrem k Semetínu a přejít na Křížový vrch, ze kterého se dá dohlédnout až na Radhošť." O Křížovém vrchu se vypráví, že se tu utíkali valasští předkové, když jim byla na Radhošti vypálena svatyně i posvátný háj a byl rozdupán, či odvezen bůh Radhost. Na Křížovém vrchu, stejně jako na Radhošti se vedly krvavé boje. Proto byl i tady, jako na Radhošti, po porážce Valachů, vztyčen vítězný kříž. A kopec dostal po něm název "Křížový vrch." Valaši na kopec utíkali snad i proto, že má rozlehlé podzemní jeskyně, ve kterých se mohli skrývat.
Od Semetína lze ještě, ale obtížněji, vystoupit na pověstmi opředenou horu Drastihlavu, (Dračí hlavu), dračí vrch, který ve svém nitru shromažďuje tři druhy energií.
Hora Drastihlava se k Vesmíru tyčí,
z ní podle vrstevnic dračí hlava klíčí.
V podzemních prostorách hory, živel dravý,
vybudoval domov pro tři dračí hlavy.
Z tří hlav dračí hlava nad Vsetínem stojí
hora Drastihlava o pozornost stojí.
Jarcovské skály, tak jak byly zde vzpomenuty jsou velmi významné. V astrologické literatuře je uváděno, že se odsud na všechny strany křižují energetické cesty, kterými v dávném pravěku harmonizoval bůh Slunce naši zemi s vesmírnými světy. Uváděl tu do souladu energie živlů: ohně, vody a země. Geoenergetické cesty jsou mnohde zobrazeny pravidelnými úhelníky, jinde jsou nabíjeny v energetických centrech a rozváděny krajinou na silová místa. Kupř: Energetické spojení Jarcovského vrchu s Petřkovickým kopcem a Radhoštěm tvoří rovnoramenný trojúhelník. Od Jarcovských vrchů vedou energetické cesty přes Hostýn až k Jeseníku. A směrem na jih, napájeny ze zářivého obelisku, zasazeného v hradní stěně Lukova, směřují přes Starý Hrozenkov do Bílých Karpat.
Jarcovské kopce jsou významný, rozsáhlý skalní útvar, který stojí zato, aby byl nejen vyhledáván, ale dále zkoumán a objevován. Stojí za to, aby na něm byly postaveny nejen nové národní symboly, ale aby byly upraveny i ty, které nám tu naši předkové zanechali.
Poslední vydanou knihu Jaroslavy Grobcové "Probouzení Moravanů, Moravská mytologie" si lze koupit v eŠopě. Je možné se domluvit na uspořádání besedy se spisovatelkou na emailové adrese: jaru.grobcova@seznam.cz, nebo telefonním čísle: 739 063 174.
To všechno a ještě více můžeme najít ve skalních útvarech, když se vydáme z Valašského Meziříčí do Vsetína.
Jaroslava Grobcová
