Při objednávce nad 1000 Kč dárek.

Tovaryšstvo Ježíšovo

Románový debut básníka květňácké generace Jiřího Šotoly Tovaryšstvo Ježíšovo (1969) už rokem svého prvního vydání prozrazuje, jakou historickou paralelu v sobě skrývá příběh, zasazený do období násilné rekatolizace českých zemí. Páter Vojtěch Had, bezmezně oddaný dogmatice jezuitského řádu, postupně slevuje ze svých cílů a ideálů, až dospěje k deziluzi, že namísto šíření slova božího na košumberském panství celý život slepě sloužil úplně jiným mocnostem.

Skladem (>5 ks)
Kód: 6283
499 Kč –23 % 383 Kč
Kategorie: Romány
Autor: Jiří Šotola
Vydavatel: Host
tovarysstvo jezisovo
Novinka
499 Kč –23 %

Vyprávění prosycené skepsí, ironií a relativizací nepotřebuje heroická gesta a patetická provolání, aby připomenulo traumata našeho národa. V popředí naopak stojí individuální osudy těch, kteří se nekriticky ztotožnili se sugerovanou ideologií a až příliš pozdě pochopili svůj omyl, anebo ze strachu či osobního prospěchu konvertovali a poslušně se podřídili totalitní represi. Šotolův román „malého člověka“ svíraného mocenským systémem „velkých dějin“ byl mimořádně kladně přijat nejen soudobou kritikou domácí, ale brzy také zahraniční a exilovou, a nakonec i polistopadovou, což svědčí o nadčasovosti jeho poselství. Text k vydání připravil a komentoval Erik Gilk.

Rok vydání 2024
Počet stran 437
ISBN 978-80-275-2052-7
Rozměr 145×205 mm

Jiří Šotola

(1924 Smidary – 1989 Praha) byl básník, prozaik, dramatik a žurnalista. Po maturitě na královéhradeckém gymnáziu začal studovat činohru na Pražské konzervatoři, záhy však musel nastoupit na nucené práce do slévárny. Už během okupace ochotničil a přispíval do katolicky orientovaných časopisů. Po válce dokončil konzervatoř a pokračoval studiem divadelní režie na DAMU, souběžně navštěvoval přednášky z estetiky a filozofie na Karlově univerzitě a působil jako divadelní režisér a dramaturg v Hradci Králové, Trutnově a Šumperku. Po splnění základní vojenské služby se stal redaktorem měsíčníku Květen, po jeho politickém zastavení přešel do týdeníku Kultura, po zrušení Kultury pak do nástupnické Kulturní tvorby. V tomto období byl považován za nejvýraznějšího básníka „poezie všedního dne“. Kvůli svým aktivitám ve Svazu československých spisovatelů a v redakci Literárních novin (Listů) byl po roce 1970 umlčen, jeho díla vycházela pouze v zahraničí. Aby mohl opět oficiálně publikovat, vyjádřil v Tvorbě roku 1975 (stejně jako Bohumil Hrabal) formálně loajalitu režimu. Kromě úspěšných románů psal scénáře pro divadlo, film, televizi i rozhlas. 

Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.

Pouze registrovaní uživatelé mohou vkládat hodnocení. Prosím přihlaste se nebo se registrujte.

Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.

Nevyplňujte toto pole: